Jak ovlivňuje strava naše zdraví a kůži? O tom nám poví odbornice Veronika Hanzlíková

Jak ovlivňuje strava naše zdraví a kůži? O tom nám poví odbornice Veronika Hanzlíková

Výživová  poradkyně Ing. Veronika Hanzlíková, říká: Pocit štěstí se rodí z toho, co vkládáme do své mysli i do svých úst. Vědomá výživa celostně propojuje přirozenou potřebu vnitřního štěstí s potřebami duše a těla. Učím a inspiruji, jak ŽÍT a JÍST zdravě, vědomě a hravě.“

13662567_10202125177446194_1700773857_o

www.veronikahanzlikova.cz

Veroniko, ty jsi vystudovala vysokou školu chemicko-technologickou, fakultu potravinářské a biochemické technologie. A dále se věnuješ stravě a poradenství v této oblasti.

Zajímalo by mě, jestli se za poslední dobu změnilo nějakým výrazným způsobem zpracovávání potravin ve výrobních procesech? Mám na mysli základní potraviny– mléčné výrobky, obiloviny nebo maso?

Petro, díky za zajímavou otázku. Obecně se dá říci, že zajímavým trendem je ústup od chemických aditiv. Neznamená to, že se aditiv do potravin přidává výrazně méně. Ovšem tlak spotřebitelů a jejich strach z „éček“ je natolik silný, že většina výrobců se snaží nahradit chemická a potenciálně škodlivá aditiva aditivy přírodně identickými nebo dokonce přírodními.

Na jednu stranu je tento trend skvělý, na straně druhé to vede výrobce k různým „maskovacím“ tvrzením a k vývoji dalších a dalších aditiv. Příkladem budiž lahodný tavený sýr jedné značky používající kravičku, který má na obalu toto tvrzení: BEZ přidaných KONZERVANTŮ, STABILIZÁTORŮ, AROMAT. Pravda to vlastně je, ale neznamená to, že tam nejsou tavící soli maskované ve složení pod názvem mléčný minerální koncentrát. Navíc je tam důležité slůvko „přidaných“. Myslím, že to už více vysvětlovat nemusím.

Obdobně to platí i u tvrzení „Bez konzervantů a barviv“ – u takhle označené potraviny je potřeba se začíst do složení, protože i taková potravina stejně éčka může obsahovat. Zjistíme tak, že jsou v ní třeba éčka v podobě antioxidantů, regulátorů kyselosti nebo emulgátory.

bread-49598_1920Pak nezbývá opravdu nic jiného než číst etikety a trochu se o problematiku aditiv zajímat, abychom například tušili, že kyselina askorbová je vitamín C, karoteny přírodní barviva a tokoferol vitamín E. A že tyhle látky nedodávají do potraviny vitamíny, ale mají jinou funkci – nicméně jsou přírodní, respektive přírodně identická a neškodí našemu zdraví.

Abych ale odpověděla přímo na otázku k základním potravinám. Napadají mě dvě zajímavosti – první je z kategorie „potraviny před rokem 1989 byly lepší a nešizené“ a druhá je z kategorie „kam jsme to dospěli“. U první si vždy vzpomenu na kamarádku, jejíž otec byl veterinář. Ta říkala, že když viděl v JZD a různě po jatkách, jak moc se krávy léčí antibiotiky a léky prakticky bez jakékoliv regulace, tak nechtěl jíst maso.

Prostě a jednoduše, nyní jsou léčiva (včetně hormonů) u zvířat regulovány a jejich zbytky v potravinách přísně sledovány. Tvrzení, že kuřata jsou plná antibiotik a hormonů tedy spíše platilo v dobách minulých, než dnes. Dnes už tato tvrzení patří do kategorie hoaxu (tzv. poplašných zpráv). Z druhé kategorie mě neustále překvapuje, že platíme těžké peníze za celozrnnou mouku, která je snadněji vyrobitelná než bílá mouka.

Stejně tak se platí za klíčky s otrubami, což je vlastně „odpad“ z vymílání bílé mouky. Dřív lidé získávali ze starých mlýnů přirozeně celozrnnou mouku s prospěšným „odpadem“ a bílá mouka se začala objevovat až se zlepšující se technologií vymílání a byla privilegiem bohatší vrstvy jako něco luxusního. Přitom už nyní víme, že tento luxus nám v současnosti rozhodně moc neprospívá.

Zeptám se teď obecně na nejrůznější diety a co si o tom myslíš ty? Jaký vliv může mít na moje zdraví, jestli jsem všežravec, býložravec, mnohožravec, jím dělenou stravu, stravu dle krevní skupiny či dle tradiční čínské medicíny?

salad-791891_1920Myslím, že je nejdůležitější jíst v souladu sám se sebou. Pro někoho to pak může být „normální“ strava či vegetariánství, pro jiného raw strava nebo paleo. Každý druh stravy sebou nese trošku jiný přístup a také jiná rizika i prospěšné účinky. U vegetariánství je potřeba dát pozor, aby byly kvalitně zastoupeny všechny potřebné aminokyseliny, a je vhodné doplňovat vitamín B12 v potravních doplňcích.

Raw neboli syrovou stravu zvládnou jen lidé, kteří mají silnou „energii“ sleziny a slinivky. Jako krátkodobé odlehčení jídelníčku nebo přes léto však může mít raw strava velmi pozitivní účinek. Dlouhodobě však toto stravování není pro většinu lidí v Česku příliš vhodnou alternativou.

U všech stylů bychom se tak mohli zaměřit na pozitiva i negativa. Z tohoto pohledu se mi proto velmi líbí ajurvéda a tradiční čínská medicína, které přistupují k jedinci opravdu individuálně podle konkrétní zdravotní, psychické a tělesné konstituce. Takže ano – strava a diety, což je oficiální termín pro náš denní jídelníček nikoliv termín vyjadřující složení jídla při hubnutí, ovlivňují naše zdraví.

list-850188_1920Někdo položí ruku do ohně za makrobiotiku, jiný zase za bezlepkovou dietu a tvrdí, že jen ten jeden konkrétní směr je správný. Ale všichni víme, že není. Bohužel si každý musí najít to, co vyhovuje jemu a také jeho přístupu k životu, a nemůže se spoléhat, že tahle jedna úžasná a zázračná dieta mu vyřeší všechny jeho problémy.

Poslední módní trendy, které jsem zaregistrovala jsou: raw strava, zelené potraviny (mladý ječmen a chlorella) a život bez cukru, bílé mouky a kravského mléka. Chceš se k některým těmto trendům vyjádřit?

Trošku už jsem to „nakousla“ v předchozí odpovědi. Platí to samé, co píšu nahoře. Tohle vše jsou opravdu módní trendy – stejně jako kdysi boom makrobiotiky a dělené stravy. Všechny můžou lidem pomoci zhubnout, cítit se lépe nebo se dokonce uzdravit z některých nemocí. Jenže nejsou zázračné – vždy to stojí a padá na tom daném člověku, který si konkrétní výživový směr vybere a zda je pro něj ten směr vhodný z pohledu těla i psychiky.

agriculture-731502_1920

Sama jsem výrazně omezila spotřebu bílé mouky a mléčných výrobků. Mám vyzkoušeno, že ve větším množství mi škodí. Ale nikdy jsem nezvládla přestat úplně jíst pečivo, domácí dezerty a tvrdé sýry. Mám diagnostikovou ulcerózní kolitidu – chronický zánět střeva, takže už jsem si vyslechla od mnoha lidí, ať zkusím paleo, bezlepkovou stravu, bezlaktózovou stravu, makrobiotiku a SCD dietu.

Jak myslíš, že souvisí stav naší pokožky a toho, co, jak a kdy jíme?

Souvisí zcela výrazně. Uvedu příklad – v koncentračních táborech prý lidé neměli lupénku. Měli bohužel tak málo jídla, že tělo se nepotřebovalo od něj „detoxikovat“ skrze kůži. Je to až extrémní příklad, ale lupénka a s ní mnohé další kožní choroby jsou jakousi daní za naši hojnost ve stravě.

Já sama jsem toho příkladem. Miluji čokoládu a dokázala bych ujíždět na sladkém ve velkém. A právě čokoláda je hlavním „viníkem“ mé dermatitidy kolem úst. Stačí, abych ji několik dní po sobě opakovaně jedla, a spolu se stresem nebo hormonálními výkyvy mám zaděláno na nehezké „pupínky“ u pusy.

Z celostního pohledu je kůže spojena se stavem našeho zažívání a střev, takže tělo skrze kůži opravdu „detoxikuje“ vnitřní problémy. Kromě čokolády tak může stav naší kůže zhoršovat nadměrná konzumace kávy, alkoholu, koření a další sladkosti. V těchto potravinách ale nelze hledat jediné viníky! Stav naší kůže souvisí s kondicí našeho zažívání, vnitřních orgánů i psychiky!

Setkala jsi se ve svojí poradně s lidmi trpícími kožními chorobami? Co nejčastěji spolu řešíte a jaká jsou východiska?

Ano, často se setkávám s ekzematiky a lidmi s kandidózami. Je jich takové množství, že jsem začala připravovat souhrn všech rad a možností, které by jim mohli pomoci. Pravděpodobně z toho vznikne e-kniha nebo možná série „vzdělávacích“ videí.

herbal-tea-1410563_1920Východiskem je nastavit „šetřící“ jídelníček – například omezit konzumaci pečiva, sladkostí, dráždivých potravin a jídel . A také pracovat na své psychice a celkové kondici. Často doporučuji klientům Mentální harmonizaci, což je metoda, kterou jsem se naučila od kamarádky Terezy Kramerové. Mentální harmonizaci také kombinuji s doporučením dobrého terapeuta čínské medicíny nebo ajurvédy.

Skrze bylinky, akupunkturu a úpravu stravy v souladu s konstitucí daného člověka, jdou s našim tělem a psychikou dělat úžasné věci.

Vědomá strava? Co to přesně znamená? Je to třeba, když si říkám: „Mňam, to jsem si to dobře uvařila, tu cibulku jsem dostala od sousedky ze zahrádky, ta je ale šťavnaťoučká…“?

To jsi s cibulkou docela hezky vystihla 🙂 Ano, je to o jakémsi zvědomování „energií“ v naší stravě. Patří sem, jak radost z toho, že mám dobré a kvalitní suroviny, tak i vaření takzvaně s láskou a úctou. Úctou sám k sobě, přírodě, potravinám i k lidem, pro které vařím.

Je to také o tom, že jím „vědomě“ – nesedím u jídla u počítače (můj problém 🙂 ) a jím tak, aby moje jídlo dělalo dobře nejen žaludku ale i mysli. Líbí se mi, jak v jednom rozhovoru uváděla Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu, že s nechutí schroupaná pohanka může uškodit více než s chutí snězené hranolky13720616_10202125178446219_582814607_oA s tím naprosto souhlasím.

Samozřejmě to neznamená, že budu jíst s chutí hranolky třikrát denně, ale že občas snězené méně zdravé nebo méně prospěšné jídlo mi uškodí méně, než když budu každý den jíst na 100 % zdravě, ale budu z toho nešťastná a naštvaná, protože mi to jídlo například nechutná a jím je jen kvůli hubnutí nebo že je údajně lepší a zdravější.

Ještě bych ale chtěla zdůraznit jednu věc. I pohanka se dá upravit tak, aby chutnala a mohla se jíst s radostí a s chutí 🙂

Vím, že jsi napsala elektronickou knihu: 5 rad jak chytře nakupovat a jíst aneb jak se vyznat v potravinách , co se tam můžeme dočíst?

V této e-knize (ke stažení zdarma) zmiňuji základní znalosti o potravinách, které každý z nás potřebuje, aby jedl kvalitně a vědomě, jak už bylo zmiňováno. Pomáhám v ní pochopit „řeč etiket a potravin“ a také předkládám konkrétní tipy a informace použitelné na nákupy potravin a jídla.

Věnuji se v ní i problematice éček, cukru a také tuků – jaké tuky a oleje použít ve vlastní kuchyni, proč je sádlo machr a co vadí na rafinovaných (čištěných) tucích a margarínech. Obšírněji o této problematice v e-knize 10 klíčů k tajemství potravin aneb jak neskočit na lep potravinářskému průmyslu.

Myslím, že si budeme víc všímat toho co, jak a s kým jíme a jakou náladu tomu dáváme. A těšíme se na další Tvoje počiny, třeba právě na jídelníček pro rozpouštění ekzémů.  Veroniko, moc děkuju za rozhovor. Petra Zdobinská

 

MUDr. Petra Zdobinská

Je lékařka a věnuje se především udržování zdraví. Chce, abyste byli a cítili se opravdu dobře ve své kůži. Více o Petře se dozvíte zde Autorka eBooku "Pečujeme s radostí o svoji kůži aneb 10 maličkostí, které dělají velké věci"

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *